|
|
Bioturbace a její význam při tvorbě půd
Burešová, Andrea ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Tajovský, Karel (oponent)
Bioturbační činnost na degradovaných půdách může podnítit kolonizaci území rostlinami a živočichy, kteří pozitivně působí na půdní vlastnosti a vedou tak půdu k regeneraci. Zhoršené podmínky panují v místech, kde abiotické faktory tuto kolonizaci inhibují a půdní degradace se může prohlubovat a vést až k půdní erozi. Absence půdních bioturbátorů je patrná z půdní mikromorfologie. Oproti lokalitám kde jsou půdní bioturbátoři přítomní, zde nenalezneme žádné biostruktury a půdní profil vykazuje minimální promíchání. Výsledkem je mimo jiné nízké množství dostupné půdní organické hmoty vedoucí k vysoké kompetici mezi jedinci o živiny. V této práci je hlavním faktorem ovlivňujícím výskyt půdních ekosystémových inženýrů, v našem případě žížal, klima. Porovnáním půdní mikromorfologie čtyř lokalit umístěných po klimatickém gradientu od východu k západu USA se dalo vyvodit, jakou roli v horních pěti centimetrech půdy půdní bioturbátoři hrají. Bylo zjišťováno jak je půdní struktura ovlivněná jejich činností během tří sukcesních fází a které faktory jejich přítomnost/absenci ovlivňují. Závěrem, rozdíly v klimatických podmínkách vedly k odlišné ekosystémové sukcesi, především složení odlišných druhů ve společenstvu. To vedlo k odlišné půdní struktuře z důvodu přítomnosti nebo absenci půdních bioturbátorů, v...
|
|
|
Život v půdě: praktikum pro druhý stupeň ZŠ
Müllerová, Romana ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Škodová, Jana (oponent)
Tématem diplomové práce je život v půdě. Teze pojednává o samostatné půdě a dále o organismech, které v půdě žijí. Zároveň je zde popsána implementace tématu Půda do výuky na konkrétní základní škole. Teoretická část obsahuje osm základních okruhů - vznik půdy, její vlastnosti, typy půd, funkce, degradaci a ochranu půdy, půdní živěnu a metody studia půdní fauny a v neposlední řadě také téma Půda v RVP ZV i v ŠVP konkrétní základní školy. V empirické části práce jsou zanalyzovány učebnice přírodopisu na téma Půda a je zde popsán výukový materiál, který byl využit během vyučovacích hodin na Základní škole Bystřice. Cílem práce bylo ověřit funkčnost vzniklých výukových materiálů, které byly vyhodnoceny v rámci post a pre-testů. Oba testy byly vyhodnoceny nejdříve zvlášť a následně spolu porovnány. Výsledky u obou tříd byly velmi podobné, došlo ke stejnému počtu zlepšení i zhoršení žáků, jen s tím rozdílem, že třída 9.B měla celkově lepší bodové hodnocení. KLÍČOVÁ SLOVA půda, půdní fauna, půdní praktika, analýza učebnic, výukový materiál
|
|
|
Beech and spruce forest stands conditions in the area of the Moravian-Silesian Beskids and soil zoocenosis
Bayer, Jakub
Půdní epigeická fauna bukových a smrkových porostů byla sledována po dobu 8 let (2007-2014) na 37 vybraných výzkumných plochách v Moravskoslezských Beskydech. Odběr materiálu probíhal 2x ročně v jarním a podzimním aspektu. Stanovištní podmínky výzkumných ploch byly charakteristické poměrně vysokou variabilitou, přičemž byly rozlišeny 4 vegetační stupně, 8 edafických kategorií a 12 souborů lesních typů. Půdní fauna byla extrahována prostřednictvím tullgrenů. V rámci monitoringu bylo sledováno celkově 11 cílových skupin půdní fauny: roztoči, chvostoskoci, larvy střevlíkovitých, stonoženky, vidličnatky, hmyzenky, stonožky a mnohonožky, larvální stádia drabčíků, imaga drabčíků, žížaly a larvální stádia kovaříků (drátovci). Cenóza žížal a drátovců byla determinována do druhů, respektive rodů. Ostatní cílové skupiny půdní fauny byly pozorovány v rámci vyšších systematických jednotek. Byla stanovena abundance, případně dominance jednotlivých skupin půdní epigeické fauny. Výstupy byly porovnávány a následně byly odvozovány možné vazby jednotlivých živočišných skupin na půdní prostředí, lesní vegetační stupně a soubory lesních typů. Celkově bylo odchyceno 274 015 jedinců v rámci všech sledovaných skupin půdních živočichů. Pro určité skupiny půdní fauny byly zjištěny specifické vazby na stanovištní podmínky. Bylo monitorováno 12 druhů žížal, přičemž druh Dendrobaena octaedra se jevil jako výrazně dominantní a tvořil 68,33 % druhového spektra žížal. Larvální stádia drátovců byly determínovány do 5 rodů. Zástupci rodu Athous tvořili téměř 86 % populace drátovců.
|
|
|
Bioturbace a její význam při tvorbě půd
Burešová, Andrea ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Tajovský, Karel (oponent)
Bioturbační činnost na degradovaných půdách může podnítit kolonizaci území rostlinami a živočichy, kteří pozitivně působí na půdní vlastnosti a vedou tak půdu k regeneraci. Zhoršené podmínky panují v místech, kde abiotické faktory tuto kolonizaci inhibují a půdní degradace se může prohlubovat a vést až k půdní erozi. Absence půdních bioturbátorů je patrná z půdní mikromorfologie. Oproti lokalitám kde jsou půdní bioturbátoři přítomní, zde nenalezneme žádné biostruktury a půdní profil vykazuje minimální promíchání. Výsledkem je mimo jiné nízké množství dostupné půdní organické hmoty vedoucí k vysoké kompetici mezi jedinci o živiny. V této práci je hlavním faktorem ovlivňujícím výskyt půdních ekosystémových inženýrů, v našem případě žížal, klima. Porovnáním půdní mikromorfologie čtyř lokalit umístěných po klimatickém gradientu od východu k západu USA se dalo vyvodit, jakou roli v horních pěti centimetrech půdy půdní bioturbátoři hrají. Bylo zjišťováno jak je půdní struktura ovlivněná jejich činností během tří sukcesních fází a které faktory jejich přítomnost/absenci ovlivňují. Závěrem, rozdíly v klimatických podmínkách vedly k odlišné ekosystémové sukcesi, především složení odlišných druhů ve společenstvu. To vedlo k odlišné půdní struktuře z důvodu přítomnosti nebo absenci půdních bioturbátorů, v...
|
|
|
Bezobratlí v zatížených ekosystémech - skládka
Vaníčková, Jana ; Hlava, Jakub (vedoucí práce) ; Husák, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá bezobratlými živočichy, zejména půdními bezobratlými živočichy, kteří obývají zatížené stanoviště skládky komunálního odpadu. V teoretické části této práce jsou popsány nejčastější druhy půdních bezobratlých a základní ekologické pojmy. V praktické části je obsaženo zpracování jednotlivých vzorků a také popis odběrových lokalit.
Pro získávání materiálu jsem si zvolila čtyři různé skládky. Z odebraných půdních vzorků byla půdní fauna extrahována pomocí Tullgrenových extraktorů. Vyextrahovaní jedinci byli poté analyzováni v laboratoři pod binolupou a dle morfologických znaků rozřazeni do příslušných (vyšších) taxonomických skupin.
Odběrové lokality nepředstavovaly příliš odlišné ekosystémy. Na všech čtyřech skládkách je činnost provozována standardně, dle zákona. V každé lokalitě byla již část areálu zrekultivována.
Cílem praktické části práce byl popis složení společenstev půdní fauny na vybraných skládkách komunálního odpadu. Ve výsledcích jsou zpracovány a porovnány jednotlivé lokality mezi sebou a pro lepší srozumitelnost jsou výsledky prezentovány pomocí tabulek
a grafů. Zjištěná diverzita je zde interpretována pomocí indexů diverzity a vyrovnanosti.
Z výsledků vyplývá, že mezi výrazně dominantní skupiny půdní fauny patří společenstva půdních roztočů bez sklerotizovaného povrchu těla (v práci označovaní souhrnně jako Acari). Další dominantní skupiny zde tvoří zástupci pancířníků (Oribatida)
a chvostoskoků (Collembola), kteří jsou označováni jak společenstva tzv. typické půdní fauny. Nejvíce zástupců těchto skupin bylo nalezeno na skládce Sono a nejméně pak na skládce Tušimice. V celkovém zhodnocení nepředstavovaly vzorky výrazné odlišnosti ve složení půdních bezobratlých.
|
|
|
Půdní fauna bukových a smrkových porostů v modelovém území Moravskoslezských Beskyd
Bayer, Jakub
Půdní fauna bukových a smrkových porostů v modelovém území Moravskoslezských Beskyd byla monitorována v letech 2007 až 2012. Odběr materiálu probíhal každoročně na 37 výzkumných plochách v období jarního a podzimního aspektu na území rozprostírajícím se v oblasti masivu Smrku, Kněhyně a údolí říčky Čeladénky v Podolánkách. V rámci monitoringu byly sledovány skupiny půdních živočichů: chvostoskoci, roztoči, pavouci, sekáči, stonožky a mnohožky, stonoženky, hmyzenky, vidličnatky, ploštice, nosatci, křísi, larvy dvoukřídlích, žížaly, dále imaga a larvální stádia čeledi drabčíkovitých a kovaříkovitých. Pro finální zpracování byl jejich počet redukován. U čeledi žížalovitých se uskutečnila determinace do druhu. Ostatní, výšené uvedené skupiny živočichů, byly hodnoceny na úrovni vyšších systematických jednotek. Pro extrakci půdních živočichů z odebíraných vzorků půdy byla použita metoda Tullgrenu. Na základně vyhodnocení zastoupení jednotlivých sledovaných skupin půdních živočichů byla vypočtena jejich abundance, případně dominance. Následně byly výstupy pozorovány v rámci jednotlivých kategorií a byly odvozovány možné vazby na půdní prostředí, lesní vegetační stupně, případně souborů lesních typů.
|
host ::
RSS.